Původní název: Toulavej
Původní hudba a text: Vojta Kiďák Tomáško
On je z těch, co chutnaj´ dálku
Co maj´ v očích ohně zář
A já nevím, jenom tuším
Proč mu říkaj Hraničář
Jeho příběh, ač je zvláštní
Popsal mnohý kronikář
Málokdo zná jeho jméno
Spíš mu říkaj Hraničář
Rf: Osudu svému se marně brání
Prý měl být Gondoru král
Zatím však stále se lidí straní
Putuje přes lesy, přes hory dál
Putuje dál
Nikdo z lidí, co tu sedí
Neřekl by, že je lhář
Kde je přítel, který poví
Kdo je vlastně Hraničář
Stíny, které v srdci pálí
Nevyloží ani snář
Láska elfky, stíny otců
I tohle je Hraničář
Rf: Osudu svému…
Vím, že jednou někdo přijde
Nahlas zvolá: Odhal tvář
Staň se tím, kým jsi se zrodil
Nebuď pouhý Hraničář
Svítí hvězdy jako tenkrát
U moci je stejný tmář
Co nesplnil Isildur král
To dokáže Hraničář
Rf: Osudu svému se neubránil
Přec bude Gondoru král
Přestože dlouho se lidí stranil
Usedne na trůn uprostřed skal
Uprostřed skal
Někdo z těch co poznaj´ dálku
Co maj´ v očích stejnou zář
Ať vám poví, proč mu říkaj ´
Proč mu říkaj Hraničář